Pamatujete na projekt Na kafíčko s vnoučaty?
Tak stále tu jsme. Vzpomínám, jak před lety první dobroty pekly děti, které jsou dnes v “prváku”. To ještě za námi do školy chodili Adventisté 7. dne Sokolov. Hrávalo se na kytaru, pletlo se, mluvilo o historii.
Současné Kafíčko probíhá tak, že jednou za 14 dní v úterý pečeme ve školní kuchyni a ve středu chodíme za babičkami a dědečky na Čtyřku.
Líbí se mi, jak děti dokáží přesvědčit seniory k činnosti.
Jedno z vnoučat: ,,Chci s babičkou malovat.”
Babička: ,,Já nebudu malovat.”
Co myslíte, jak to dopadlo?
Nevědomky je učí to, co se ještě nedávno učily ony samy, a to procvičovat jemné motorické a komunikační dovednosti. Všichni dohromady hrají hry, malují, vyrábí, klábosí a především navazují vztahy. Vztahy takové, že některé děti přijdou, babičky obejmou, během návštěvy slyšíte živou debatu (ano, normálně se všichni dohromady hádají
) o tom, kdo koho vyhodil nebo kdo podváděl v Člověče, nezlob se, pak se tomu smějí.
Jsem na ně pyšná. Buďte i vy.